Strašidelný hrad Svojanov

Svojanov plnil účel strážní pevnosti a zajišťoval ochranu. Vedly tudy důležité obchodní cesty, a proto měl četnou posádku. Ta často vyjížděla z hradu a vehementně pátrala po lupičích, kteří rádi přepadávali neozbrojené „karavany“ se zbožím. Mimochodem – pod hradem se v současnosti rozprostírá stejnojmenný městys, kde žije několik stovek lidí.

Nedokázal ho dobýt ani Jan Žižka
O tom, jaký měl Svojanov význam, svědčí i skutečnost, že ho Karel IV. zahrnul mezi 11 hradů, které nesměly být vyjmuty z majetku koruny, tedy panovníka. To ale bohužel porušil už jeho syn Zikmund, když ho za husitských válek zastavil pánům z Boskovic.

Svojanov poničil požár, což je u hradů obvyklé, a Švédové, kteří ho marně obléhali. Má totiž výtečnou strategickou polohu, je chráněn přikrými nepřístupnými svahy ze tří stran. Jediná možnost k dobytí vede ze severu, kde ale byly vybudovány masivní obranné prvky.

K tomu mohutné zdi, až šestimetrové. Vylámal si na něm zuby i sám Žižka. Po zavedení železnice význam Svojanova, stejně jako jeho okolí, prudce poklesl. Obchodní cesty, které přinášely zisk, kvůli tomu zanikly. Od roku 1910 patřil Svojanov Poličce, stejně jako nyní.

Byl několikrát přestavován. Dnes je jediným hradem, kde se mísí gotický styl s empírovým. Za normálních okolností bývá přístupný od března do půli prosince. Disponuje hradní restaurací a stylovým penzionem. Přístupná jsou i sklepení a unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů.

V rámci prohlídky lze vystoupit také na věž. V interiérech se nachází stylová expozice představující život na hradě v druhé polovině devatenáctého století. V létě jsou na nádvoří pořádány kulturní akce – divadelní představení, koncerty i vystoupení šermířů.

Hrad Svojanov zbožňují lovci duchů
Pokud jde o tragické události, byly tři a spojovalo je jméno Kateřina. Jejich duše se stále zjevují v areálu hradu Svojanov, což potvrzují mimo jiné hosté přespávající ve zdejších pokojích, ale také personál, nejrůznější lovci duchů či záhadologové (ty je ale třeba brát s rezervou).

První vražda se stala v dobách třicetileté války, kdy se majitel hradu, jakýsi Karel Záruba, rozhodl zbavit manželky tím, že ji zavřel do nejhlubšího sklepení a nechal vyhladovět. Když za nějaký čas sestoupil dolů, našel ji mrtvou se šíleným výrazem strachu v očích. Nechal ji zazdít, ale strašila ho ve snech tak, že se po čase zbláznil a zemřel.

Další obětí byla Kateřina z Lichtenburka. Ještě před svatbou byla zamilovaná do hradního kováře a dál se s ním potají scházela. Byli však přistiženi hradním pánem a jeho družinou. Také byla zazděna, a to velmi krutě – zaživa. I ona tady usilovně straší. O tom, že nešlo o báchorky, svědčí kostra nalezená v roce 1805 při prorážení nové romantické brány.

Třetí Kateřina byla malá holka, která byla při přestavbě zraněna při pádu lešení. Z posledních sil prošla ještě do další místnosti, kde zanechala otisk krvavých dlaní na stěně. Toto místo je dnes překryto velikou skříní. I když tomu skeptici asi neuvěří, hodně návštěvníků uvádí, že při prohlídce měli podivné pocity, aniž tyto legendy znali.

Zdá se, že na hradě Svojanov bylo zazdívání v módě. Nalezly se další kostry, muže a ženy (že by opět přistižení milenci?), ale i 11 zazděných koster dětí, což už je dost hrůza. Podle moderních metod se zjistilo, že další tělo zřejmě spočívá ve věži. Prostě horor.

Nedaleká Polička svádí k návštěvě
Když je řeč o hradu Svojanov, nelze opominout Poličku, s níž je úzce spjat. Je zmiňována jako věnné město českých královen. Měla pohnutou historii, ale dnes jde o malebné město. Na náměstí stojí tři dominanty – radnice, morový sloup a kostel sv. Jakuba.

Tam se ve věži narodil slavný, možná víc ve světě než u nás uznávaný skladatel Bohuslav Martinů. Jeho rodná světnička se dá navštívit po vystoupání zhruba stovky schodů. Bohuslavův otec je zdolával několikrát za den. Byl pověžný, držel hlídku proti požárům apod.

Největší raritou jsou zachovalé starobylé městské hradby. Měří 1220 metrů a mají 19 bašt. Patří k nejlépe dochovaným památkám opevňovacího systému středověkého města nejen v rámci České republiky. Vznikly ve čtrnáctém století.